Blog

Po prvních kvalifikačkách v Děčíně jsem se rozhodla, že dokud nenaučím sbíhané zóny, na další závody se nepřihlásím. Adinu zkrátka zastavované zóny nebaví a na parkuru ji to demotivuje, jelikož ji musím stále vracet. Je jí sice už skoro 8 let, ale vzdát to může člověk vždycky a já pevně věřím, že tentokrát to vyjde. Mám prostředky, vím, jak na to a konečně jsem se naučila být trochu trpělivá, není důvod proč se do toho pořádně neopřít!

Nejpochopitelnější mi přijdou sbíhané zóny od Silvie Trkman. Konkrétně teď už máme za sebou něco kolem 10 lekcí na rovném prkně. Koukám na to, aby běžela plnou rychlostí, aby běžela rovně a na její styl běhu. Zatím asi nejtěžší je pro mě správně odměňovat, dokud nebudu odměňovat stoprocentně správně, asi se moc vysoko nedostaneme.
Zkoušela jsem dokonce zónu označit tyčkou. Bylo to zrovna v den, kdy to Adině moc nešlo, a já přemýšlela, jak jí to usnadnit. Ze začátku ji přeskakovala, pak můj záměr pochopila, ale už to nevypadalo vůbec dobře. Zónu sice trefovala, ale už neměla rozhozený krok a v podstatě prkno přeskákala.

Každopádně jsme ve fázi, kdy prkno opravdu krásně přebíhá a v devadesáti procentech zónu trefí. Zjistila jsem, že opravdu musí běžet plnou rychlostí, jinak se na zónu hůře trefuje. Začínám zvedat, zvládá pouze výšku pět centimetrů, deset už je pro ni moc, ale pomalu se k tomu dostáváme. Jsem zatím spokojená, a jestli to takhle půjde dál, třeba se na konci sezóny na nějaké ty závody ještě podíváme!

-Bára

PS: Kdybyste pro mě měli nějaké tipy, sem s nimi!





Leave a Reply








Facebook Zapni psa