Blog

Konečně nám to vyšlo, sebraly jsme veškerou odvahu a vyrazily na poslední canicrossové závody v rámci seriálu Nativia Challenge, které se konaly v krásném prostředí u řeky Sázavy v Soběšíně…

Jelikož jsem byla součástí organizačního týmu, dorazila jsem s Rozárkou už v pátek odpoledne. Přivítal nás klidný rozlehlý kemp s chatičkami. Rezervovala jsem jednu pro sebe a holky a vyrazila se ubytovat. Měla jsem trochu strach, protože chatičky nevypadaly nijak nově, ovšem nakonec to nebylo tak špatné. Sice jsem musela ignorovat ty pavouky, co se rozlezli do děr po tom, co jsem poprvé odemkla, ale neustále jsem si opakovala, že tu nejsem kvůli rekreaci. Večer jsme s celým týmem Běhejsepsem.cz chystali ceny na závod, probírali organizační věci a nakonec i trochu popili.

No a nastal den D! Ráno jsme vše ve sportovním týmovém duchu připravili a čekali na příjezd závodníků. Já jsem toužebně vyhlížela velkou modrou oktávii, ve které měly dorazit Barča s Péťou.  Jen co vjely do kempu, hned jsem k nim utíkala a vítala je. Ano, tak moc jsem se na naše závody těšila! Holky se ubytovaly, prohlídly si kemp a připravovaly svaly na nadcházející výkon. Čas plynul tak rychle, že jsme se ani nenadály a už byl čas na start ženské kategorie. Péťa se svým španělským galgem Cazadorem startovali v kategorii ženy se psy nad 20kg a my s Bárou v lehké kategorii se psy pod 19,9kg. Trať v Soběšíně byla opravdová challenge. Trať měřila 4,5 km, kdy převýšení bylo skoro 110m, kamenité sběhy, slejvák a veliké louže. No jak jsme si vlastně vedly? Péťa s Cazadorem zaběhly čas 00:28:43.6, Bára s Adinou 00:30:39.8 a já s Rozárkou za 00:22:18.1. Na všechny jsem neskutečně pyšná, protože ze sebe holky daly to nejlepší a i přes strasti na trati to nevzdaly a závod dokončily!

Cazador ani při nejtěžších partiích závodu neztratil svou noblesu!

Cazador ani při nejtěžších partiích závodu neztratil svou noblesu!

Po závodě následoval bohatý raut a slibovaný koncert skupiny Schodiště. Za sebe mohu říct, že jsem si takhle dobře dlouho nezatancovala! Atmosféra byla parádní a všichni jsme si to moc užili!

Neděle se už odehrávala v duchu nové disciplíny Dogbiatlonu. Asi si říkáte, co to ten Dogbiatlon je? Ve zkratce je to běžecký závod, kdy běžíte tři sedmisetmetrová kola. V prvních dvou se zastavíte na střelnici, kde střílíte z laserových biatlonových pušek, pokud nějaký z pěti terčů netrefíte, běžíte za každý stometrové kolo. Vtip je v tom, že vyhrát může každý, stačí, když je dobrý střelec a zdatný běžec.  Za sebe můžu říct, že mně to neskutečně chytlo a je mi jasné, že se Dogbiatlonu tak rychle nezbavíme! No a teď k výkonům. Jelikož nejsme ani jedna střelkyně, každá jsme dohromady v obou kolech netrefila čtyři terče. S časem jsme na tom byly následovně: Péťa – 00:16:18.4, Bára – 00:16:30.6 a Já – 00:14:18.0.

Naprosto vyčerpané jsme dorazily domů. Já osobně jsem se naložila do vany a spokojeně usnula. Moc a moc děkuji holkám za společnost a ještě jednou gratuluji k jejich výkonům! Do příštího roku zamakáme a určitě se na Nativia Challenge 2017 neztratíme!

– Kiki

Poslední závod v Soběšíne byla opravdová výzva!

Poslední závod v Soběšíne byla opravdová výzva!

 

Adinka a její snaha si během závodu odpočinout...

Snahy o odpočinek nabraly zcela nový rozměr…





Leave a Reply








Facebook Zapni psa