Z internetu na nás vyskakuje opravdu nepřeberné množství videí plných šikovných týmů ve složení člověk a pes. Jen pár z nich však vyniká nad ostatní a ti se nám s oblibou zažerou do šedé kůry mozkové a už se odtamtud nehnou. Jedním z takových týmů jsou Freestyle paws, díky jejichž psím kusům nejednomu člověku měla možnost vletět do pusy moucha. I my jsme fanoušci této bezva party a proto jsme se dnes rozhodli vyzpovídat Anetu, jediného lidského člena této bezva party.
Anet máš tři psy, že? Jak jsou staří a kde a jak jsi k nim přišla?
Jade (voříšek) má 4,5 roku a vybrala ho pro mě mamka. Tehdy mi bylo docela jedno, co z toho vlastně vyroste, hlavně, když budu mít psa…
U Justy (BOC) už jsem se víc zajímala i o povahu a zdraví různých ras. Taky už jsem měla jasno v tom, co chci se psem dělat a tak jsem před vzhledem upřednostnila charakter, který se ke mně bude opravdu hodit. A můžu říct, že to byla nejlepší volba. Jusťa bude mít brzy 4. narozeniny.
Jerrynek (JRT) má 3 roky a 3 měsíce. Upřímně, Jerryho jsem zrovna moc neplánovala. Sice jsem se pro
plemeno pevně rozhodla, ale chtěla jsem si nechat trochu odstup. Pak jsem ale narazila na Jerryho,
který byl prostě ztělesněním mé dokonalé představy, a bylo jasno.
Plánuješ v blízké době další psy?
Nechci moc předbíhat, ale ano, už dlouho mám v plánu nový přírůstek, s trochou štěstí se k nám připojí už letos.
A jaké plemeno, jestli to není tajné? Budeš stíhat věnovat se všem spravedlivě?
Měla by to být druhá borderka, konkrétně bordeří kluk. Už teď vím, že nebudu vše stíhat tak, jak bych si přála, ale už dávno jsem se rozhodla pro ono spojení, které bych znovu nedostala, takže mám velkou motivaci se s tím poprat.
Kde čerpáš inspiraci na další a další psí triky?
Občas na mě někde vyskočí video se zajímavým povelem a já si řeknu „tohle vyzkoušíme“. Jindy mi něco poradí přátelé, kterým představivost rozhodně nechybí, někdy se i mně podaří vymyslet něco nového. Ale ty největší šílenosti vznikají, když se psy cvičím metodou shapingu. Dokáží nabízet věci, jaké by hned tak někdo nevymyslel a často mě inspirují do dalších cviků.
Máš všechny cviky napovelované? Není vyčerpávající vymýšlet pořád nové? Používáš gesta?
Ano, každý cvik má vlastní povel. Párkrát už se mi stalo, že jsem vážně nemohla nic vymyslet a tak jsem použila první slovo, které mě napadlo. Takže názvy některých našich cviků by asi nikdo neuhodl. Gesta moc nepoužívám, mám asi radši slovní povely. Třeba u společných cviků s více psy většinou neučím žádné nové povely, jen dávám dohromady ty běžné, samostatné, v kombinaci s oslovením psa.
Čemu všemu se vlastně se psy věnuješ?
Mým snem byl vždy dogdancing, tanec se psem. Miluji tu souhru člověka a psa, navíc zbožňuji hudbu, takže tohle spojení je pro mě zkrátka dokonalost. Jsem ráda, že k tomu mám i tak skvělé psí parťáky, takže dogdancing pro nás bude asi vždy hlavní směr. Občas je ale fajn dát si pauzu a vyzkoušet i něco nového. Pro nás to je třeba frisbee, poslušnost, občas i psí výstavy, rekreačně pak běhání a další “oddechovky“. Jeden čas jsem se se psy věnovala i agility, což by byl pravděpodobně druhý nejoblíbenější sport, protože to psy ohromně baví, ale v poslední době k tomu nebylo příliš možností. Doufám, že se to ale brzy zlepší.
Můžeš o svých psech říct, že mají stoprocentní poslušnost?
Myslím, že Justy má poslušnost opravdu spolehlivou, ještě mi neukázala opak. U Jadeho a Jerryho tam nějaké mezery jsou. Každopádně 100% poslušnost ve 100% případů podle mě neexistuje, takže bych to nikdy neřekla o žádném psovi.
Učíš každý trik všechny své psy?
Ne, některé triky umí z různých důvodů třeba jen jeden ze psů, ale u některých triků to ani neplánuji měnit – není důvod, aby všichni měli totéž. Víc mě baví, když se s každým psem můžu zaměřit na cvik, ve kterém má větší potenciál.
Jaké máš plány do budoucna?
Ráda bych svou prací se psy inspirovala lidi, pejskaře, majitele psů. Se svými psy pak plánuji vyzkoušet další ze psích sportů a zlepšovat se v těch stávajících.
Chtěla by ses trénováním psů živit?
Mým snem do budoucna je mít vlastní cvičiště a pomáhat lidem najít společnou cestu se svým čtyřnohým parťákem. Ne ale za vidinou zisku, ale proto, že mě práce se psy neskutečně baví a protože těch, kteří by si zasloužili lepší přístup, než jsem viděla na mnoha cvičištích, je spousta.
Líbil se vám rozhovor s Anetou? Dejte nám to vědět. Příště můžeme vyzpovídat jiného vašeho oblíbence!
Pac a pusu