Podmíněný reflex, který výrazně ovlivnil psychologii následujících let, objevil Ivan Petrovič Pavlov, po kterém byla dokonce pojmenovaná i stanice metra v Praze s názvem I.P. Pavlova.
Metoda, při které můžete chování formovat vytvářením podmíněných reflexů se jmenuje klasické podmiňování. Je to vlastně jedna z forem učení a využívá se v psím tréninku, při léčbě alkoholismu, při vytváření zdravých i nezdravých návyků na vědomé i nevědomé úrovni
Léčba alkoholismu
Co se týče léčby alkoholismu, tak lidem závislým na alkoholu se podává tabletka, která po požití alkoholu vyvolá pocit zvracení. Je možné, že jste už někdy slyšeli o antabusu, který je asi nejznámějším lékem pro tyto účely. Cílem je spojit alkohol s pocitem, že je člověku na zvracení a vytvořit tak negativní asociaci, která člověku přirozeně zabrání, aby se znovu napil, protože pokud vám pokaždé bude po napití se piva na zvracení, tak se vám alkohol jednoduše zhnusí. Problém s touhle metodou bohužel je, že my lidi jsme obdaření narozdíl od psů formou učení vhledem, což znamená, že si umíme spočítat, že pokud si tabletku nedáme, tak se nám špatně neudělá. Mnoho závislých tedy prostě jenom tabletku vysadí a pije dál.
Pacientka s amnéziíí
Jednou zvláštní ukázkou klasického podmiňování je experiment neuropsychiatra Édouarda Claparèdea. Ten pracoval s pacientkou trpící formou amnézie, při které si nemohla do paměti ukládat nové informace. Jednoho dne jí Claparède podal ruku k potřesení, v níž měl schovaný špendlík, a pacientku lehce poranil. Přestože si druhý den pacientka na nepříjemnou příhodu nepamatovala, váhala, když ji Claparède podal ruku k potřesení. To znamená, že její část mozku, která zpracovává emoce si situaci pamatovala. Podání ruky asociovala s bolestí a i když si pacientka předchozí den a událost nepamatovala, vybavila se jí tato emoce. Mozek tedy vytvořil podmíněnou reakci na podání ruky.
Pokusy na homosexuálech
Klasické podmiňování se využívalo taky při “léčbě homosexuality”. Největší snahy byly zaznamenány po 2. světové válce. Jak asi víte, homosexualita byla v minulosti považována za něco naprosto nepříspustného a v některých zemích se dodnes trestá smrtí. Je to například Afgánistán, Somálsko či Saúdská Arábie. Na internetu jsem našla, že by těchto zemí mělo být celkem 10 a jedná se hlavně o Africké země a jižní Asii.
Homosexuálům byly v případě že u nich byly zaznamenány homosexuální fantazie také podávány léky na zvracení nebo dostali elektrický šok. Asi pro vás nebude překvapením, že tyto metody sice fungovaly a opravdu vytvořili podmíněný reflex, nicméně pacienta nevyléčily, spíš mu zabraňovaly být takzvaně sám sebou. Jen pro zajímavost, léčbou homosexuality se zabýval dokonce i Freud a je známo, že mnoha pacientům spíše uškodil nebo vůbec nepomohl.
Pavlovův pokus na psech
Pavlov objevil podmíněný reflex zcela náhodou. Zajímaly ho v první řadě trávicí procesy u lidí. Pokusy na lidech ovšem dělat nemohl, a tak se rozhodl použít psy. Těm nejdříve vyoperoval slinné žlázy na kůži a pak pozoroval reakce na různé podněty. Nejdříve pozoroval, že se jim tvoří sliny při tom, když jedli. Pak si všiml, že se jim tvoří sliny dokonce i před naplněním misky – když slyšeli cinkání misek nebo blížící se vozík s jídlem. To Pavlova naprosto nadchlo a tak začal zkoušet jiné podněty jako zvoneček, zvuk metronomu, rozsvícení žárovky a zjistil, že slinné žlázy reagují stejně. Zvuk zvonečku si spojili s jídlem a jejich tělo začalo automaticky reagovat tak, jako by už jedlo.
To ale Pavlovi nestačilo a tak zkoumal i co se stane, když například zazvoní a jídlo nepřijde. Psi pak postupně reagovat přestávali. Ze svého objevu měl Pavlov obrovskou radost, popsal ho a nazval ho podmíněným reflexem. V roce 1904 pak dostal Nobelovu cenu za fyziologii a výzkum trávicích procesů.
Občas mě napadne, že se na Pavlova nahlíží velmi pozitivně, ale je třeba zmínit, že některé jeho pokusy byly docela kruté. Například ukazoval psům nakreslený kruh či elipsu. V momentě, kdy to byl kruh, psi dostali krmivo. V opačném případě, když viděli elipsu, dostali elektrický šok. Psi geometrické tvary opravdu rozeznali a jejich reakce tomu odpovídaly. Při pohledu na kruh začali slintat a naopak při pohledu na elipsu stáhli ocas mezi nohy. To ovšem není to nejhorší. Pavlov geometrické tvary postupně upravoval a tak kruh postupně vypadal více jako elipsa a elipsa jako kruh. Psi nakonec nebyli schopni tvar rozeznat a nejistota v nich vyvolala pocit naprosté paniky. Tento jev Pavlov popsal jako stržení nervové soustavy.
Nikolai Krásnogorsky a pokusy na dětech
Pavlov měl žáka a zároveň kolegu Nikolaje Krásnohorského, který měl velké ambice a rozhodl se, že otestuje klasické podmiňování na lidech. Nikolai věděl, že jeho pokusy rozhodně nebudou etické a tak si pro svou práci vybíral zásadně osiřelé děti, které pak věznil ve své laboratoři přikurtované k posteli. Krasnogorsky zkoumal, jaké množství slin děti vylučují při podání sušenky. Poté sušenku spojil klasickým podmiňováním s tlakem na zápěstí a zkoumal, zda vylučuji stejné množství slin jako při podání samotné sušenky a jak reagují. Jeho experiment kvůli jeho metodám vyvolal bouřlivé emoce, nicméne se opravdu zapsal do historie a zjistil, že lidská mysl dokáže rozeznat více niancí ve stimulech než psi, ale funguje jinak úplně stejně. Pavlov byl tímto objevem fascinován. Co se stalo s dětmi, které byly na pokusy použity se dodnes neví.
Komerční svět a klasické podmiňování
Klasické podmiňování na denní bázi využívá i Marketingový průmysl. Spojování produktů s barvami se znělkami nebo počtem shlédnutí reklamy, aby se úspěšně zapsali do našich hlav je důkladně promyšlené a postavené na znalosti klasického podmiňování.
Moje pozorování
I já na sobě občas pozoruji klasické podmiňování. Když jsem například pracovala na městské části v kanceláři. V jednu dobu, po každé, když jsem vycházela z kanceláře a sáhla jsem na kliku, abych vyšla ven, dostala jsem ránu statickou elektřinou. Došlo to do bodu, kdy jsem se na kliku bála sáhnout. Už ani nevím kdy, ale pak to náhle přestalo a můj podmíněný reflex se vytratil.
Stejně tak, když mi doma v koupelně praskla žárovka a já nebyla schopna ji asi měsíc vyměnit, i po tom měsíci jsem měla naprosto jasně zafixováno vejít do koupelny a zmáčknout vypínač, aniž bych nad tím přemýšlela, jelikož jsem to měla silně zautomatizované. Můj podmíněný reflex tedy byl sáhnout po vypínači v momentě, kdy vkročím do koupelny. A to i když jsem věděla, že je žárovka rozbitá.
Takových příkladů bych vysypala z rukávu ještě mnoho.
Psí trénink
V psím tréninku se klasického podmiňování velmi využívá a jeho znalost je naprosto stěžejní například pro správné spárování slovního povelu s chováním. Pracuje se s ním i při práci se strachem, při odměňování, kdy například párujete klikr nebo slovní signál s odměnou, nebo při práci s korekčními pomůckami jako je třeba elektronický obojek či stopovačka. Já osobně elektronický obojek s některými klienty používám nebo jsem používala a je velmi důležité, aby majitel psa věděl jakou informaci psovi chce dát, a aby i pes věděl, proč korekce přišla a jak se jí má zbavit. Jak sem zmiňovala u Pavlových pokusů s elipsou a kruhem, co ve psech vyvolalo naprostou paniku, byla nejistota.
Dar z nebes
I když objev klasického podmiňování je opředen mnoha neetickými pokusy z nichž některé byly opravdu kruté, nepopiratelným faktem je, že v psychologii a v medicíně díky němu lékaři a psychologové pomohli mnoha lidem i zvířatům.