Pokud máte pocit, že ani hračky ani jídlo nedokážou vašeho psa dostatečně motivovat a namísto toho má zkrátka rád zcela jiné aktivity, je pro vás Premackův princip učiněným požehnáním. I když dávám většinu času přednost odměnám v podobě jídla a hraček, občas místo tuctové odměny například na procházce dám psovi za splněné přivolání rovnou jen volno, zvlášť v momentě, kdy vidím, že prostředí je v tu dobu velmi zajímavé a pro psa je rozhodně větší odměnou než nějaká unudlaná granule.
Psycholog David Premack zkoumal, co různí jedinci rádi dělají a tyto jejich aktivity označil za primární reinforcery. Tím, že budete zkoumat, co váš pes rád dobrovolně dělá a jakým aktivitám se věnuje, můžete najít reinforcery, které vám jako týmu budou fungovat. Pokud váš pes není žravý, o hračky se tahá sporadicky, ale miluje prohánění se po louce, můžete využít tuto vlastnost ve svůj prospěch. Spojte tuto oblíbenou aktivitu s povelem a za odměnu ho pak používejte v tréninku. Váš pes bude rázem štěstím bez sebe a bude makat jako šroub.
Premackův princip dobře funguje i na nás na lidi a hojně jej také využíváme. Vzpomínáte jak vám jako malým máma říkala, že když si uděláte úkoly, můžete pak jít s kamarády ven? To je Premackův princip.
A jak definice Premackova principu vlastně zní?
Definice: Chování s velkou pravděpodobností výskytu může být použito k posílení chování s nízkou pravděpodobností výskytu.
Premackův princip má ve výchově psa obrovský význam, je funkční a vyskytuje se celkem často. Majitelé psů i rodiče dětí ho běžně využívají a kolikrát o tom ani nevědí.
Pár příkladů z praxe:
- Pes je odměněn vypuštěním ze dveří za to, že si sedne a nehrne se ven,
- Pes má možnost dojít ke psovi a očuchat se s ním za to, že netáhne na vodítku,
- Pes je odměně vypuštěním z vodítka za to, že nabídne oční kontakt,
- Pes dostane volno za to, že přišel k paníčkovi,
- Pes je odměněn znovuhraním si s hračkou za to, že ji právě pustil.
Tak co? Využíváte Premackův princip?