V psím ale i v jakémkoliv jiném tréninku je potřeba rozlišovat posilovače chování (tzv. reinforcery) nebo jinak řečeno odměny, jež posílí vámi požadované chování k tomu, aby se s větší pravděpodobností opakovalo. Reinforcery se dělí na dva základní druhy, a to na primární a sekundární.
Začnu rovnou příkladem, aby to bylo co nejjednodušeji a nejrychleji uchopitelné. Primárním reinforcerem je vždy něco, co je pro psa, člověka nebo jakéhokoliv jiného člověka přirozeně motivující: jídlo, hra sama o sobě, reprodukce nebo pocit bezpečí. Tyto reinforcery jsou pro psy v první řadě uspokojující a nutí je opakovat chování za účelem jejich znovuzískání. Jednoduchým příkladem může být odměňování psa pamlskem za povel sedni nebo lehni.
Sekundární reinforcery pro psa primárně odměnami nejsou: zvuk zvonečku (v případě Pavlova), zvuk klikru, šustění pytlíčku. Takové obyčejné kliknutí samo o sobě psovi žádné uspokojení nepřináší. Pokud však pomocí klasického podmiňování vytvoříte asociaci mezi klikrem a primárním reinforcerem – obvykle jídlem, nabyde klikání pro psa význam. Sekundární reinforcer je tedy tzv. bridge k primárnímu reinforceru.
Možná si teďka říkáte, k čemu vám v tréninku sekundární reinforcery vlastně jsou. Nenechte se ale zmýlit. Mají nezastupitelnou funkci a to hlavně z hlediska správného načasování odměny. Ta by totiž měla přijít v momentě, kdy pes zrovna provedl požadované chování. Ano, přesně v tom daném momentě. Nikdy ne dřív ani pozdě. Tohle je hodně častá chyba, která se děje dnes a denně. Majitelé chtějí například odměnit psa za povel sedni, ale odměnu mu dají, až když si zase stoupne. Zkrátka si pamatujte, že odměna musí přijít bezprostředně po tom, co pes cvik provede. I Thorndikovy kočky dostaly odměnu hned po tom, co zmáčkly páku a vylítly z klece. Ale zpět k sekundárním reinforcerům a k čemu teda vlastně jsou. Jednoduše řečeno ulehčují nám správně načasovat odměnu. Jednoduché prosté kliknutí ve správném okamžiku je víc než tisíc slov. Kliknutí samozřejmě můžete nahradit i vámi zvoleným slovem, je to čistě na vás. Možná byste radši jen chválili, je to přirozenější, nicméně čím jasnější podmínky pro trénink máte, tím máte větší tendenci uspět. Jasná kritéria jsou totiž základem úspěšného tréninku a spokojeného psa. No a spokojený pes, přece nemá proč být neposlušný. Většina nedorozumění vzniká z velké části kvůli tomu, že pes zkrátka neví, co po něm chcete, takže pokud je možnost zjednodušit mu podmínky, je třeba po tom sáhnout všemi deseti.
Na závěr uvedu jeden příklad neefektivního načasování odměn ve světě lidí. Vemte si, že jste v práci a občas se vám stane, že musíte zůstat přesčas. Pokud vám váš zaměstnavatel vyplatí odměny za přesčasy jednou za rok, budete mít mnohem menší chuť zůstat opět přesčas. Pokud však dostanete odměnu za kompletní odvedenou práci těsně po jejím odevzdání, bude to pro vás mnohem více motivující.
Tak jo, tak pac a pusu a zase příště!